Diagnosis and treatment of surgical skin and soft tissue infections - current status.

Surgical skin and soft tissue infections (SSTIs) result from microbial invasion of the skin and underlying soft tissues, often requiring surgical treatment. SSTIs encompass a variety of pathological conditions, ranging from frequent simple superficial skin infections with very good outcomes to rare, rapidly progressive necrotizing infections associated with long-lasting morbidity and high mortality. The document summarizes current knowledge of the diagnosis and therapy of these diseases and provides clinicians with current standards of care of these patients based on international guidelines. Additionally, regional specific aspects are also reflected, and thus in all cases, this paper on diagnostic-therapeutic management of individual clinical forms respects the actual clinical practice and epidemiology in the Czech Republic. The document has been prepared based on multidisciplinary consensus of experts from universities all over the Czech Republic.

Can gram-negative-like biomarker values in Streptococcus pyogenes sepsis negatively influence right choice of initial antibiotic therapy?

Úvod: Biomarkery jsou u septických pacientů využívány jak k diagnostice sepse, tak k antibiotickému stewardshipu. Sepse vyvolaná gramnegativními bakteriemi mívá odlišné charakteristiky, především vysoký prokalcitonin vs C-reaktivní protein v porovnání se sepsí vyvolanou grampozitivními bakteriemi. Avšak jednotlivá infekční agens, především Streptococcus pyogenes, nemusí do tohoto schématu zapadat, což může vest k nesprávné iniciální volbě antibiotika. Metody: Retrospektivní analýza biomarkerů, iniciální volby antibiotické léčby a výsledků léčby u pacientů se sepsí vyvolanou S. pyogenes, Escherichia coli a Staphylococcus aureus. Hodnoty biomarkerů byly porovnány pomocí Kruskal-Wallis testu s následným Dunn post-Hoc testem s prahem p < 0,05. Výsledky: Hodnoty prokalcitoninu byly nejvyšší u sepse vyvolané S. pyogenes (12,51 ng/ml, IQR: 6,26-48,38 ng/ml) oproti sepsi vyvolaná E. coli (4,30 ng/ml, IQR: 1,50-10,00 ng/ml, p < 0,001) a S. aureus (0,75 ng/ml, QR: 0,34-1,62 ng/ml, p < 0,001). Poměr neutrofilů a lymfocytů vykazoval stejné charakteristiky jako prokalcitonin. Správná iniciální antibiotická léčba byla v souboru S. pyogenes 11,29 % v porovnání s 99,3 % a 100 % u S. aureus a E. coli skupin. Závěr: Oproti předchozím studiím byly v našem souboru pozorovány nejvyšší hodnoty prokalcitoninu u pacientů se sepsí vyvolanou S. pyogenes spíše než gramnegativními bakteriemi. Vysoké hodnoty prokalcitoninu imitující gramnegativní zánětlivou odpověď přispěli k ovlivnění výběru iniciální antibiotické léčby (bez znalosti původce), což mohlo vést k vyšší mortalitě u této skupiny pacientů. Proto doporučujeme přehodnocení významu prokalcitoninu v diagnostice sepse pro zlepšení přežití i kvality života pacientů.